Réva
vinná
Réva
vinná
Vitis
vinifera
Řád:
řešetlákokvěté
(Rhamnales)
Čeleď:
révovité
(Vitaceae)
Popínavý
keř
se
střídavými,
dvouřadě
uspořádanými
listy;
proti
nejhořejším
vyrůstají
větvené
úponky.
Listy
jsou
dlouze
řapíkaté
a
hluboce
dlanitě
laločnaté,
laloky
zubaté.
Drobné
oboupohlavné,
pětičetné
květy
jsou
sestaveny
v
hustých
latách;
koruny
jsou
na
vrcholu
čepičkovitě
srostlé
a
při
rozkvětu
opadávají.
Dvouplodolistový
pestík
má
naspodu
žláznatý
val;
plodem
je
různobarevná,
ojíněná
nebo
žlutozelená
bobule
se
dvěma
semeny.
Tato
prastará
kulturní
plodina
se
pěstovala
nejprve
snad
v
Malé
Asii
a
Egyptě,
později
v
antickém
Řecku,
odtud
se
réva
dostala
do
tehdejšího
Říma.
Římané
ji
přinesli
do
svých
kolonií
v
jižní
Evropě,
do
jižní
Francie
i
do
střední
Evropy.
Dnes
se
pěstuje
v
nejteplejších
oblastech
v
řadě
odrůd
pro
lahodné
ovoce
-
vinné
hrozny,
poskytující
čerstvé
i
sušené
bobule
(rozinky),
rozličná
vína,
destilací
z
nich
koňak,
ale
také
vinný
ocet
a
hroznový
cukr.
Příbuzný
loubinec
pětilistý
(Parthenocissus
quinquefolia)
se
s
dalšími
americkými
i
asijskými
druhy
běžně
pěstuje
ke
krytí
besídek
i
zdí
pod
jménem
"psí
víno";
na
rozdíl
od
révy
vinné
má
koruny
na
vrcholu
volné,
rozevřené.
|