Zázračnou
složkou
kari
je
podle
vědců
především
kurkuma,
která
kari
dodává
typicky
žlutou
barvu.
Vděčí
za
to
kurkuminu,
který
blokuje
rakovinné
bujení.
Výzkum
provedený
v
roce
2007,
který
byl
zveřejněn
v
British
Journal
of
Cancer,
prokázal
pozitivní
vliv
kurkuminu
při
léčbě
rakoviny
jícnu.
Vědci
zjistili,
že
likvidace
rakovinových
buněk
začíná
už
čtyřiadvacet
hodin
po
konzumaci
kurkuminu.
Pozitivní
vliv
kurkuminu
se
projevil
i
při
rakovině
tlustého
střeva,
prsu,
prostaty
a
plic.
2.
Rozmarýn
Pokud
použijete
při
přípravě
masa
rozmarýn,
snížíte
tím
množství
rakovinotvorných
látek
(heterocyklických
aminů)
vznikajících
při
vaření.
K
tomuto
závěru
dospěli
vědci,
kteří
svůj
výzkum
zveřejnili
na
počátku
letošního
roku
v
magazínu
Journal
of
Food
Science.
Kromě
toho
rozmarýn
pomáhá
zvyšovat
aktivitu
detoxifikačních
enzymů
a
jeho
kladný
vliv
se
projevil
i
v
boji
proti
rakovině
prsu
a
kůže.
3.
Bazalka
Bazalka
je
odborníky
doporučována
jako
prevence
rakoviny
prsu.
Vyplývá
to
z
výzkumu,
který
si
v
roce
2006
nechala
zpracovat
American
Association
for
Cancer
Research
(AACR).
V
tomto
koření
se
totiž
nachází
silné
antioxidanty,
protizánětlivé,
antimikrobiální
a
protiplísňové
složky.
Bazalka
se
osvědčila
i
v
časných
stádiích
rakoviny
prsu,
kdy
zpomalovala
růst
tumoru.
Pozor
však,
řeč
je
o
bazalce
posvátné
(Ocimum
sanctum)
a
nikoli
u
nás
běžnější
bazalce
pravé
(Ocimum
basilicum).
Bazalka
posvátná
má
o
něco
výraznější
a
ostřejší
chuť
a
je
běžně
k
dostání
v
zahradnictvích.
4.
Chilli
papričky
Vědci
z
Nottingham
University
už
v
roce
2007
zjistili,
že
kapsaicin
obsažený
v
chilli
papričkách
může
za
určitých
okolností
zabíjet
rakovinové
buňky.
Molekuly
kapsaicinu
se
dokáží
navázat
na
rakovinové
buňky
a
odstartovat
u
nich
sebezničující
proces.
Ke
zmenšení
tumoru
došlo
v
případě
rakoviny
plic
a
slinivky.
Jako
prevence
se
osvědčily
chilli
papričky
i
u
rakoviny
žaludku.
Podle
studie
z
letošního
roku,
kterou
provedl
National
Cancer
Institute,
je
však
konzumace
chilli
papriček
nevhodná
v
počátečních
stádiích
melanomu.
Kapsaicin
totiž
údajně
růst
kožních
nádorů
urychluje.
5.
Kmín
Kmín
zaujímal
po
staletí
důležité
místo
v
medicíně
Asie,
Evropy
i
Afriky.
Používal
se
zejména
proti
nadýmání,
vysokému
krevnímu
tlaku
a
na
podporu
ledvin.
Jenže
výzkum
provedený
v
roce
2009
v
Kimmel
Cancer
at
Jefferson
ve
Filadelfii
zjistil,
že
kmín
je
i
velmi
silným
antioxidantem
a
dosahuje
zajímavých
výsledků
v
boji
proti
rakovině.
Vědci
jeho
příznivý
vliv
potvrdili
u
rakoviny
tlustého
střeva,
rakoviny
prsu,
stejně
jako
u
rakoviny
slinivky.
6.
Zázvor
Zázvor
by
do
svého
jídelníčku
měly
zařadit
především
ženy.
Podle
vědců
z
University
of
Mochigan
Comprehensive
Cancer
Center
je
totiž
zázvor
nedostižným
prostředkem
v
prevenci
i
boji
s
rakovinou
vaječníků.
Dokáže
nejen
účinně
zabránit
jejímu
rozvoji,
ale
doposud
provedené
výzkumy
ukazují,
že
umí
zpomalit
i
rychlost
rakovinového
bujení.
7.
Skořice
Skořice
je
jedním
z
nejstarších
koření
v
lidské
historii.
Zmiňuje
se
o
ní
dokonce
i
bible
a
po
staletí
se
používala
nejen
jako
koření,
ale
i
jako
lék.
Vědci
ale
teď
zjistili,
že
skořice
obsahuje
naprosto
výjimečné
množství
antioxidantů.
Ceněná
je
zejména
pro
svůj
obsah
polyfenolů.
Pokud
byste
porovnali
stejnou
hmotnost
borůvek
a
skořice,
skořice
jich
obsahuje
pětadvacetkrát
více.
Nejenže
tak
skořice
působí
jako
prevence
proti
rakovině,
ale
navíc
dokáže
potlačovat
i
rakovinové
bujení.
Dokáže
totiž
blokovat
takovou
angiogenezi,
tedy
novotvorbu
krevních
kapilár,
které
dodávají
tumoru
živiny
a
kyslík
potřebné
k
jeho
růstu.
Překvapivé
potraviny,
které
chrání
mozek:
čokoláda
a
litry
kafe
Vhodně
zvolená
strava
hraje
v
lidském
životě
zásadní
úlohu.
Může
zabránit
srdečním
onemocněním,
vysokému
krevnímu
tlaku
i
rakovině.
Konzumací
určitých
potravin
však
můžete
zlepšit
i
mozkovou
činnost
a
předejít
vzniku
Alzheimerovy
choroby.
Ačkoli
v
současné
době
stále
nemáme
lék,
který
by
dokázal
vyléčit
Alzheimerovu
nemoc
nebo
demenci,
existují
potraviny,
které
v
celkovém
zdraví
naší
mysli
hrají
pozitivní
roli.
Alzheimerova
asociace
mezi
ně
řadí
stravu,
která
snižuje
riziko
srdečních
onemocnění
a
cukrovky,
podporuje
dobrý
průtok
krve
do
mozku
a
neobsahuje
příliš
tuku
a
cholesterolu.
Seznamte
se
s
deseti
potravinami,
které
udrží
mysl
svěží.
Jablka
Důvod,
proč
schrupnout
tolik
doporučované
jedno
jablko
denně?
Jablka
obsahují
rostlinný
antioxidant
flavonoid
kvercetin,
který
udržuje
zdravé
duševní
pochody
tím,
že
ochraňuje
mozkové
buňky.
Podle
vědců
z
Cornellské
univerzity
kvercetin
chrání
mozkové
buňky
před
útoky
volných
radikálů,
které
mohou
poškodit
vnější
obal
složený
z
jemných
neuronů.
To
může
následně
vést
ke
kognitivnímu
poklesu.
Jablka
Pro
dostatečný
příjem
této
přírodní
substance
konzumujte
jablka
i
se
slupkou.
Skořice
Beta-amyloidové
plaky,
někdy
také
nazývané
senilní
plaky,
jsou
jedním
z
hlavních
znaků
Alzheimerovy
nemoci.
Dalším
znakem
jsou
neurofibrilární
klubka
obsahující
hyperfosforylový
protein
tau.
Dosud
probíhající
výzkum
z
Kalifornské
univerzity
v
Santa
Barbaře
zatím
odhalil,
že
dvě
složky
ve
skořici
-
proantocyanidin
a
cinnamaldehyd
-
mohou
zničit
tyto
nebezpečné
tau
proteiny.
I
když
výzkum
ještě
není
dokončen,
určitě
nemůže
být
na
škodu
posypat
si
skořicí,
která
je
rovněž
významným
antioxidantem,
jogurt
nebo
ovesnou
kaši.
Čokoláda
Jistě
už
jste
slyšeli
o
pozitivních
účincích
čokolády
na
zdraví.
Mezi
klady
patří
snížení
krevního
tlaku,
rizika
srdečních
onemocnění
i
odvrácení
deprese.
Čokoláda
však
také
podle
vědců
dokáže
udržet
vaši
mysl
zdravou
a
bystrou
a
snižuje
riziko
vzniku
demence.
Studie
z
roku
2009
zjistila,
že
pouhých
10
gramů
kvalitní
hořké
čokolády
denně
pomáhá
chránit
před
ztrátou
paměti
způsobenou
věkem.
Lékařští
experti
dávají
tento
jev
do
souvislosti
s
obsahem
polyfenolů
v
kakau,
které
podporují
průtok
krve
do
mozku.
Špenát
Tato
listová
zelenina
je
plná
živin,
které
vás
mohou
ochránit
před
demencí.
Jsou
to
především
foláty,
vitamín
E
a
vitamín
K.
Jen
půl
šálku
vařeného
špenátu
obsahuje
třetinu
doporučené
denní
dávky
folátu
a
pětkrát
vyšší
množství
vitamínu
K,
než
denně
potřebujete.
Neurologická
studie
z
roku
2006
odhalila,
že
pouhé
tři
porce
listové
zeleniny
nebo
zeleniny
sytých
barev
denně
může
pomoci
snížit
riziko
kognitivního
poklesu
až
o
40
procent.
Vitamíny
E
a
K
jsou
rozpustné
v
tucích,
proto
si
špenát
nezapomeňte
pokapat
třeba
olivovým
olejem.
Káva
Kafaři
mají
další
důvod,
proč
neskoncovat
se
svým
zlozvykem.
Nedávná
finská
studie,
které
se
zúčastnilo
1
400
dlouhodobých
pijáků
kávy,
odhalila,
že
lidé,
kteří
pijí
tři
až
pět
šálků
denně,
ve
svých
čtyřiceti
až
padesáti
letech
snižují
své
šance
na
vyvinutí
Alzheimerovy
choroby
až
o
65%
v
porovnání
s
těmi,
kdo
pijí
méně
než
dva
šálky.
Dobře
našlehané
mléko
musí
mít
hustou
konzistenci
bez
bublin.
Vědci
věří,
že
za
ochrannými
účinky
kávy
stojí
kofein
a
velké
množství
antioxidantů,
které
káva
obsahuje.
Extra
panenský
olivový
olej
ADDL
(B-derived
diffusible
ligands)
jsou
neurotoxiny,
neboli
mozkové
jedy,
které
se
podílejí
na
ztrátě
paměti
a
přispívají
ke
vzniku
Alzheimerovy
choroby.
Tyto
molekuly
ničí
neurony
v
hipokampu
(paměťové
centrum
mozku)
a
člověku
pak
přestává
sloužit
paměť.
Podle
studie
expertů
z
Monellské
a
Severozápadní
univerzity
ve
Spojených
státech
může
extra
panenský
olivový
olej
bojovat
proti
ADDL.
Tento
olej
obsahuje
přirozeně
se
vyskytující
složku
zvanou
oleocanthal,
která
by
v
budoucnu
mohla
být
používána
v
lécích
proti
Alzheimerově
chorobě.
Ostružiny
Jak
stárneme,
je
pro
nás
čím
dál
těžší
učit
se
nové
věci,
jako
je
třeba
nový
tanec
nebo
cizí
jazyk.
Mozkové
buňky
podléhají
zánětům
a
přestávají
pracovat
tak,
jak
by
měly.
Ostružiny
však
mohou
jejich
práci
podpořit,
neboť
obsahují
antioxidanty
známé
jako
polyfenoly,
které
ničí
záněty
a
podporují
komunikaci
mezi
neurony.
Podle
studie
Tuftské
univerzity
z
roku
2009
tak
ostružiny
mohou
zlepšovat
naši
schopnost
vstřebávat
nové
informace.
Kari
Voňavé
kari
koření
obsahuje
složku
příbuznou
zázvoru,
která
se
nazývá
turmerik.
Tato
látka
je
zvláště
bohatá
na
kurkumin,
který
podle
expertů
z
Centra
pro
výzkum
Alzheimerovy
nemoci
z
Kalifornské
univerzity
v
Los
Angeles
dokáže
zabránit
vzniku
Alzheimerovy
choroby
a
to
hned
několika
způsoby.
Nejen
že
blokuje
tvorbu
beta
amyloidových
plaků,
ale
také
bojuje
se
záněty.
Dokáže
rovněž
snižovat
hladiny
cholesterolu,
který
ucpává
artérie,
čímž
se
snižuje
tok
krve
do
mozku.
Šťáva
z
hroznového
vína
Vědci
zabývající
se
Alzheimerovou
chorobou
často
říkají,
že
co
je
dobré
pro
srdce,
je
dobré
i
pro
mozek.
Nové
výzkumy
opravdu
dokazují,
že
ty
samé
polyfenoly
obsažené
v
červeném
víně
a
šťávě
z
hroznového
vína
mohou
podporovat
zdravé
srdce,
ale
rovněž
mohou
pomáhat
při
udržení
zdravé
mysli.
Hrozen
vína
Vědci
z
lékařské
fakulty
na
univerzitě
v
Cincinnati
podávali
po
dobu
tří
měsíců
dvanácti
starším
lidem
s
klesající
pamětí
denní
dávku
hroznového
džusu
nebo
placebo
nápoj.
Poté
zjistili,
že
se
dobrovolníkům,
kteří
pili
hroznový
džus,
značně
zlepšila
jejich
prostorová
paměť
a
verbální
učební
dovednosti.
Lékaři
věří,
že
stejně
jako
u
ostružin,
i
polyfenoly
z
hroznového
džusu
zlepšují
komunikaci
mezi
mozkovými
buňkami.
Losos
Další
potravina,
která
dokáže
ochránit
nejen
vaše
srdce,
ale
i
šedou
hmotu
mozkovou.
Losos
je
významným
zdrojem
DHA,
která
patří
mezi
převládající
omega
-
3
mastné
kyseliny
v
mozku.
Lékařští
experti
věří,
že
DHA
dokáže
chránit
před
Alzheimerovou
chorobou.
Losos
je
navíc
přírodním
zdrojem
těžko
dostupného
vitamínu
D,
který
podle
vědců
rovněž
může
bojovat
proti
kognitivnímu
poklesu.
Letošní
studie
publikovaná
v
Archives
of
Internal
Medicine
odhalila,
že
starší
lidé,
kterým
chybí
vitamín
D,
mají
o
40%
vyšší
pravděpodobnost,
že
budou
trpět
ztrátou
paměti
způsobenou
věkem.
Kořením
nazývají
se
rozmanité
části
rostlin,
nejčastěji
plody
a
květy,
kořeny,
listy
a
poupata.
Výživné
hodnoty
nemají,
dodávají
však
pokrmům
vůně
a
povzbuzují
chuť
k
jídlu.
Andělika
Pro
ostrou
kořenitou
a
hořkou
chuť
a
aroma
je
andělika
vhodná ke
kandování.Sirup
z
anděliky
se
ve
zředěném
stavu
používá
k
přípravě
osvěžujících
nápojů,a
ovocným
salátům
a
zmrzlinám
dodává
chuť
.Lístky
anděliky
vařené
s
kyselým
ovocem
snižují
jeho
kyselost
a
nemusí
se
dávat
tolik
cukru.Používá
se
jako
koření
do
polévek,
omáček
a
salátů.
Anýz-Badyán.
Neboli
hvězdičkové
koření,
jsou
plody
malého
čínského
stromu.
Používá
se
jako
koření
do
likérů,
cukrovinek,
pečiva,
vánoční
pečivo,
ovocné
polévky,
pudinku,
do
vařeného
ovoce.
Bazalka.
Má
velmi
výraznou
chuť,
výborně
se
hodí
do
jídel
italské
kuchyně.
Používá
se
jak
čerstvá,
tak
vařená,
na
zeleninové pokrmy,
těstoviny,
vepřové
maso,
játrové
knedlíčky,
bílé
omáčky,saláty,pomazánky,ryby,mletá
masa.
Bedrník.
Jako
koření
se
používá
jak
listí
Bedrníku,
tak
i
kořen.
Jemně
nasekané
lístky
se
přidávají
do
zeleninových
polévek
a
omáček.
Bobkový
list.
Jsou
sušené
listy
vavřínu
pravého.
Listy
musí
být
čerstvé,
ne starší
jak
rok,
suché
a
pružné,
světlezelené,
nemají
být
šedivé,
hnědé
ani
s
hnědými
skvrnami.
Vyznačují
se
kořenitou
vůní
a
mírně
nahořklou
chutí,
která
dodává
pokrmům
pikantní
příchuť.
Suchý
bobkový
list
se
užívá
jako
přísad
do
sladkokyselých
a
rybích
polévek,
do
omáček
(rajské,
smetanové,
svíčkové,
polské,
fazolové,
burgundské),
mořidla
při
úpravě
zvěřiny
a
ryb.
Brutnák (oreček).
Toto
koření
je
vhodné
do
bylinkových
omáček,
na
bylinkové
máslo,
k
ochucení
sýrů
a
tvarohů,
přidává
se
do
červené
řepy,
špenátu
a
jiných
zeleninových
jídel,polévek,omelet.
Celer.
Zelená
nať
obsahuje
vitamín
A
a
C,
z
minerálů
hlavně
draslík.
Celerovým
listem
se
koření
polévky,
omáčky,
zeleninové
saláty,
používá
se
při
zapékání
i
dušení
masa
se
zeleninou.
Přidává
se
do
mletých
mas
a
polévek.
Cibulová
nať.
Pro
vysoký
obsah
vitamínu
C
je
uznávaná
jako
bylinka.Používáme
ji
do
polévek,pomazánek,saláty,dušená
jídla
a
nebo
jen
tak
nakrájený
na
chléb
s
máslem.
Černobýl
(pelyněk
černobýl).
Podporuje
trávení
a
činí
těžká
tučná
jídla
stravitelnými.
Hodí
se
do
pokrmů
z
mletých
mas,
nádivek,
vepřové
i
skopové
pečeně,
lze
ji
přidat
i
do
salátů
nebo
palačinek.
Ne
mnoho,
asi
čajovou
lžičku
na
1kg
masa
nebo
pokrmu.
Česnek.
Je
oblíbený
v
kuchyni
mnoha
národů
na
Balkáně,
v
Orientu,
v
kuchyni
francouzské,
anglické,
italské,
španělské,
židovské,
indické
i
čínské.
U
nás
se
hojně
používá
do
polévek,
omáček,
při
přípravě
masa
skopového,
hovězího
i
vepřového,
při
výrobě
uzenin,
do
játrových
pomazánek,
zabijačkových
jídel,
jídel
z
brambor,
topinek.
Dobromysl
(oregano).
Podporuje
chuť
k
jídlu.
Přidává
se
do
pizzy,
rizota,
špaget,
omáček.
Dále
při
přípravě
skopového
a
telecího
masa.
Nezbytná
je
při
přípravě
masa
"na
divoko".
Estragon
(pelyněk).
Koření
používané
na
celém
světě.
Používá
se
k
aromatizování
vinných
a
ovocných
octů,
do
bylinkového
másla,
do
omáček
a
majonéz,
při
nakládání
zeleniny,
do
salátů,
polévek,
marinád
a
omelet.
Fenykl.
Pěstuje
se
pro
aromatické
semeno.
Fenyklem
kořeníme
některá
pečiva,
perník,
ovocný
chlebíček,
majonézové
nebo
kyselé
zálivky
k
zeleninovým
salátům,
zavařeniny,
sýry,
nakládaniny.
Hořčice.
Vyrábí
se
ze
semen
rozemletím
na
jemnou
moučku
z
bílé
a
části
černé
hořčice.
Hořčice
se
podává
k
masitým
pokrmům
a
přidává
se
k
různým
pikantním
omáčkám
a
majonézám.
Hřebíček.
Jsou
poupata
myrtového
stromu,
používá
se
do
omáček,
cukrovinek
a
perníku.
Pro
silnou
a
pronikavou
vůni
se
hřebíčku
používá
jen
malé
množství.
Chilli
(cayennský
pepř).
Používá
se
na
grilované
maso,
guláš,
pikantní
omáčky
ke
zvěřině
nebo
k
rybám,
zeleninové
saláty.
Kari
(cukry).
Kari
koření
je
směs
obsahující
koriandr,
kardamom,
zázvor,
bílý
pepř,
kurkumu,
nové
koření
a
kmín.
Čínské
koření
Kari
obsahuje
navíc
česnekový
prášek
a
papriku,
je
tmavší
barvy
a
ostřejší,
výraznější
chuti.
Používá
se
na
přípravu
kuřete,
ryb,
zeleniny,
rýže,
rajské
nebo
smetanové
omáčka,
klobás,
pečených
jater.
Kapary.
Jsou
poupata
z
trnitého
keře
kapary,
rostoucí
divoce
v
jižní
Evropě
a
užívají
se
k
přípravě
pikantních
omáček,
k
různým
masitým
pokrmům.
Kardamom
(malabárská
skořice=rajská
zrna).
Je
důležitou
přísadou
pokrmů
kuchyně
indické
a
čínské,
je
součástí
směsí
(karí).
Používá
se
do
omáček,
k
aromatizování
octa,
hořčice,
na
vánoční
pečivo,
kynutá
těsta,
hovězí
guláš,
rizoto,
sekané
maso,
kuřecí,
skopové
a
jehněčí
pokrmy.
Kerblík.
Jemné
lístky
s
lehkým
petrželovým
aromátem
se
používají
čerstvé.
Nevaříme!.
Přidávají
se
do
bramborové
nebo
zeleninové
polévky,
drůbež,
jehněčí
maso,
tvarohové,
vaječné
a
sýrové
pomazánky.
Kopr.
Je
nepostradatelný
pro
přípravu
jídel
z
okurek,
hodí
se
dobře
i
k
rybě,
jídlům
z
brambor
a
vajíček,
studeným
omáčkám
dodává
pikantní
příchuť,prostě
hodí
se
všude
kde
bychom
použili
petrželkovou
nať.
Kmín.
Je
plod
luční
rostliny,
používá
se
kmínové
semeno.
Účinné
látky
kmínu
povzbuzují
činnost
zažívacích
orgánů,
potlačují
křeče
při
kolikách
a
onemocněních
žaludku
a
upravují
zažívání.
Kmín
působí
také
proti
choroboplodným
zárodkům
a
střevním
parazitům.
Používá
se
při
pečení
žitného
chleba,
kmínového
pečiva,
vaření
brambor,
do
polévek,
při
přípravě
masa
a
uzenin,
do
pomazánek
a
měkkých
sýrů,
tvarohů,
salátů
a
zeleniny.
Je
součástí
do
nálevů
při
nakládání
zeleniny,
kyselého
zelí,
okurek.
Levandule.
Jako
koření
se
používají
listy,
nebo
snítky
s
květy
při
přípravě
francouzské,
italské
a
španělské
kuchyně,
a
to
vždy
v
malém
množství
spolu
s
rozmarýnem.
Libeček.
Bývá
označován
i
jako
koření
maggi.
Lístečky,
tenké
stonky
i
omyté
a
usušené
kořeny
se
vaří.
Výborně
se
hodí
do
polévek
a
omáček.
Vyznačuje
se
silným
arómatem,
používejte
ho
proto
opatrně.
Ochutí
při
vaření
brambor
nebo
luštěnin,
přidáváme
jej
do
bramborových
a
luštěninových
polévek,
rybích
a
masových
vývarů,
do
salátů,
mletých
mas,
tvarohů,
pomazánek,
bešamelu,
bylinkového
másla,
sekaného
(mletého)
maso.
Přidáváme
pro
aromatickou
chuť
v
malém
množství.
Majoránka
Dobromysl
Používá
se
jak
čerstvá
tak
sušená,
například
do
uzenin
a
játrových
paštik,
do
zeleninových
a
masitých
polévek,
do
nádivek.
Pěstuje
se
jako
jednoletá
bylina.
Používáme
v
sezóně
čerstvou,
v
zimě
sušenou
do
polévek,
gulášů,
dušených
i
pečených
mas,
ke
kachně,
huse,
do
luštěninových
pokrmů,
mletých
mas,
jitrnic,
skopového
masa.
Máta
peprná.
Čerstvé
lístky
přidáváme
do
ovocných
salátů,
ovocných
nápojů,
bowlí,
ze
sušené
připravujeme
čaj
proti
plynatosti,
žaludečním
a
žlučníkovým
potížím.Do
skopového
masa,kuřata,tvaroh,do
octu.Použijeme
jen
docela
malé
množství,je
silně
aromatická.
Meduňka
citrónová.
Listy
silně
voní
jako
citrónová
kůra.
Hodí
se
do
salátových
zálivek
a
do
sladkých
ovocných
jídel.
Lístky
jsou
vhodné
i
na
zdobení.
Sušené
lístky
se
používají
na
čaj.
Používáme
k
ochucení
limonád,
ovocných
salátů
a
všude
tam,
kde
používáme
citrónovou
šťávu.
Muškátový
květ
a
oříšek.
Používá
se
v
malém
množství
do
moučníků
a
pečiv.
Také
některé
zeleniny,
polévky
a
omáčky
vyžadují
této
kořenité
přísady.
Oregano
(divoká
majoránka).
Nepostradatelné
koření
do
pizzy,
je
oblíbené
také
v
řecké
kuchyni.
Paprika.
Plodů
papriky
je
několik
odrůd.
Červená
rozemletá
se
užívá
k
pokrmům
masitým
jako
zadělávané
telecí,
kuře
na
paprice,
guláše,
zadělávané
dršky,
polévky.
Zelené
papriky
plníme
dušenou
rýží
a
masem.
Pažitka.
Raší
již
v
předjarních
teplých
dnech.
Používá
se
čerstvá,
většinou
nasekaná
na
jemno.
Používáme
ji
čerstvou
i
zmrazenou
do
hotových
polévek,
omáček,
k
vejcím,
tvarohu,
pomazánkám,
do
omelet.
Pelyněk
(boží
dřevec).
Je
to
léčivá
bylina
i
koření.
Používá
se
v
malém
množství
ke kořenění
tučného
vepřového
a
skopového
masa,
pečené
husy
a
kachny,
ale
také
k
ochucení
koláčů,
tvarohu,
majonéz
a
salátů.
Pepř.
Jsou
plody
popínavého
keře.
Černý
pepř
je
z
nedozrálých
sušených
plodů,
bílý
pepř
se
připravuje
máčením
ve
vápenné
vodě
nebo
mořské
soli
z
plodů
zralých.
Pepř
je
nezbytným
kořením
při
vaření.
Petrželová
nať
i
kořen.
Pro
vylepšení
chuti
se
používá
jak
hladká
tak
i
kadeřavá
petržel.
Na
ozdobu
se
však
hodí
lépe
kadeřavý
druh.
Petržel
jídlo
okoření
podobně
jako
celer
a
vaří
se
s
jídlem.
Petržel
se
uplatní
všude
tam,
kde
používáme
pažitku.
Je
v
kuchyni
nepostradatelná
pro
jemnou
aromatickou
chuť
a
svěží
i
dekorativní
vzhled
zejména
v
studené
kuchyni.
Nemá
chybět
v
nádivkách,
polévkách,
salátech,
přidáváme
ji
k
vejcím,
tvarohu,
sýrům,
těstovinám,
sekaným
masům.
Sušíme
ji,
zmrazujeme,
jemně
nakrájenou
i
v
ledových
kostkách.
Rozmarýn.
Lístky
jsou
špičaté
a
tvrdé.
Přidávají
se
do
polévek,
masitých
a
rybích
jídel,
karbanátků
a
do
drůbeže,
těstovin
a
zeleninových
salátů.Je
silně
aromatická
tak
se
použije
jen
malé
množství.Rozmarýn
můžeme
vařit.
Řeřicha.
Lehce
ji
vypěstujeme
sami,
např.
na
vatě
nebo
v
kořenáči.
Má
velmi
kořeněnou
chuť
a
je
bohatá
na
vitamín
C.
Používá
se
jen
čerstvá.
Saturejka.
Chutná
jemně
palčivě
a
vyniká
zejména
v
luštěninových
a
obilninových
jídlech
(zvýrazňuje
jejich
chuť),
vodových
a
bramborových
polévek,
zelí,
kapustě,
houbách,
nádivkách,
rybí
polévce,
při
nakládání
zeleniny
v
octě.
Je
známá
ze
staročeské
kuchyně
při
přípravě
zvěřinových
jídel
a
smetanových
omáček.Použijeme
jen
malé
množství
lístku.
Skořice.
Je
kůra
větví
skořicovníku,
vavřínovitého
druhu
rostlin.
Skořici
používáme
ke
kořenění
nákypů,
moučníků,
a
některých
cukrovinek.
Šafrán.
Je
zboží
velmi
drahé,
u
nás
málo
používané,
a
když,
tak
jen
jako
barviva
do
polévek.
Šalvěj.
Je
silně
aromatická.
Pro
výraznou
chuť
používáme
jen
několik
čerstvých
lístků,
přiměřeně
sušených,
které
stačí
pokrm
provonět.
Používá
se
při
přípravě
skopového
a
jehněčího
masa,
ryb,
karbanátků,
ke
kachně.
Vaří
se
s
jídlem.Je
silně
aromatická,proto
požijeme
jen
malé
množství
a
nebo
špetku
sušené.
Tymián.
Je
nepostradatelný
především
v
kuchyni
italské
a
francouzské.
Lístky
se
používají
čerstvé,
a
lze
je
vařit
i
se
stonkem.
Hodí
se
k
česneku,
šalvěji,
oreganu,
estragonu
a
majoránce.
Kořeníme
jím
opatrně
pro
velmi
aromatickou
až
štiplavou
chuť.
Je
nezbytný
při
přípravě
některých
omáček,
luštěninových
jídel,
sekaných
mas,
zvěřiny,ryby,vaječné
pokrmy.zeleninové
pokrmy
a
saláty.
Vanilka.
Jsou
plody
vstavačovité
rostliny.
Pocházející
z
tropických
krajů
Ameriky.
Používá
se
ponejvíce
v
cukrářství
k
přípravě
různých
krémů
a
likérů.
Zboží
dobré
poznáme
po
barvě
černohnědé
a
silné
vůni.
Yzop.
Používáme
do
mletých
mas,
salátů,
tvarohu,
nádivky,
masové
bramborové
nebo
zeleninové
polévky,
vepřová
pečeně,
hovězí
závitky.
Zázvor.
Jsou
kořeny
stejnojmenné
rostliny.
Používá
se
ke
kořenění polévek,
zavařenin,
pečiva,
omáček,
a
různých
nápojů.